svátek má , zítra , aktuální teplota v čase 19:25:00 je 1,0°C.

Přihlášení

Historie SDH Velenov

ÚVOD KRONIKY SDH VELENOV

Jako zapisovatel této pamětní knihy mám na mysli přání, aby pro všechny budoucí časy byla vedena v duchu demokracie, tj. aby byla psána správně, poctivě a pravdivě, neb co z lidu vyjde a je lidmi vedeno, má a musí být správné a jestli se snad někdo najde a má jinaký náhled na sepsání této knihy, pak se přiznávám – patří to k věci, neb i kritika je správná, jeli ale promyšlena do důsledků. Kritizovat druhého má být tehdy, jestli sám může o sobě říci „já jsem správný člověk.“ Tolik úvodem pro kronikáře této knihy.

Ve Velenově dne 19.3.1923 Josef Žáček

 

PŮVOD A ZALOŽENÍ HASIČSKÉHO SBORU VE VELENOVĚ

Dobrovolné hasičské sbory zakládaly se před světovou válkou r. 1914 ve všech městech, větších vesnicích a dosti rychle se šířily i v těch malých chudičkých dědinkách. Tak bylo i ve Velenově. Snaha pro pomoc bližnímu byla už v letech 1870, kdy stálo na návsi pomocné nářadí hasičské. Organizované hasičstvo tenkrát ale nebylo. V pádu požáru kdo chtěl, tak přišel hasit. Ale i toto opatření koncem 18. století zaniklo. Touto dobou zakládaly se dobrovolné hasičské sbory v sousedních obcích a když r. 1904 vypukl ve zdejší obci velký požár, který zničil 15 domků a když za 2 roky na to stavěla obec vodovod, tehdejší starosta obce Veselý, vida jiné obce s hasičskými sbory, pracoval by při vodovodu byly zřízeny hydranty, kterých v případě požáru by se použilo místo stříkačky. Návrh tento se mu podařil. K hydrantům obec koupila 160m hadic a dvě proudnice, což znamenalo dosti dobrou pomoc v případu ohně. Leč sluší zde poznamenat, že tehdejší občané nedovedli plně chápat význam založení hasičského sboru a tak se stalo, že veškeré toto dosti vyhovující hasičské nářadí zůstávalo nepovšimnuto někde ležet. Sem tam někdy se pomýšlelo pro zřízení hasičského sboru, ale záhy se to vždy ztroskotalo, což se táhlo do vypuknutí světové války r. 1914, což teprve nebylo možno i při dobré vůli založit hasičský sbor, neb veškeří mužové od 18 do 60 roků byli na vojně. Roku 1918 kdy válka skončila a státním převratem vytvořena republika Československá vraceli se mužové domů, ale i při tehdejších poměrech nebylo možno pomýšlet na zřízení hasičského sboru, neb po všech těch zažitých trampotách a utrpení přál si každý klidu v kruhu svoji rodiny. Brzy na to byla republika ohrožena sousedními státy a tak se stalo, že mladší vojsko musilo opětně narukovat což se protáhlo do roku 1920. V této době začaly se poválečné poměry zlepšovat a když domů přijeti mladší hoši jak před válkou zase scházívat, padl jednoho dne návrh pro založení nějakého spolku. O hasičském sboru nebylo tehdy vzpomenuto. Byla tu projevena jakási snaha sjednotit se veškerá mládež v obci a založit nějaký spolek, aby se obec kulturně povznesla, buď Národní jednotu neb jednotu Sokola. Nálada byla dosti dobrá pro tyto zde uvedené spolky. Svolaná proto schůze do hostince p. Františka Hénka, kde po delší debatě od všeho upuštěno a zůstalo se při ochotnickém kroužku. Za půldruhého roku dne 4. června 1922 sešel se Dokoupil Vincenc se Žáčkem Josefem a tito dva shodli se na tom, založit hasičský sbor a že společně hned začnou uvědomovat ostatní občany o nutnosti a významu hasičského sboru. Zde byl ten první moment, ve kterém proneseno jméno hasičský dobrovolný sbor ve Velenově. Práce se dařila, neb v krátkém čase byla pro sbor velká většina – skoro celá obec, což dodávalo zakladatelům více odvahy, zvláště když tehdejší starosta obce p. František Konečný, dále Josef Svěrák, Prokop Vilém, Dvořáček Alois, Veselý Antonín a více jiných slíbili, že budou společně budovat hasičský sbor. Když byl dostatečný počet činných členů zajištěn, žádalo se župního náčelníka bratra Františka Hlouška v Boskovicích o informace ohledně další přípravné práce. Župní náčelník navrhuje: svolat veškeré občanstvo, které má zájem na založení hasičského sboru do místnosti obecního starosty a provést volbu výboru hasičského sboru. Týž přislíbil, že bude ve prospěch našeho sboru pracovat od sboru Boskovice I. Svolána tehdy na den 7.července 1922 veřejná schůze do níž se dostavili tito zakládající členové: Dvořáček Alois krejčí č. 50, Dvořáček Alois mladší krejčí č. 50, Dokoupil Čeněk krejčí č. 21, Dyčka Josef stolař č. 19, Konečný František rolník č. 11, Konečný František krejčí č. 44, Prokop Vilém krejčí č. 47, Prokop František zedník č. 47, Novák František krejčí, Řehořek František rolník č. 12, Svěrák Josef rolník č. 16, Svěrák Rudolf dělník č. 60, Svěrák Václav krejčí č. 35, Svěrák Alois tesař č. 16, Vybíhal František krejčí, Veselý Antonín rolník č. 14, Veselý Čeněk krejčí č. 28, Kolísek Jan krejčí č. 41, Žáček Josef krejčí č. 29. Schůzi zahájil starosta obce František Konečný a týž řídil i volbu – voleno bylo lístky. Do výboru byli zvoleni tito členové: Svěrák Josef – starosta, Dvořáček Alois – náměstek, Žáček Josef – jednatel, Konečný František č. 11 – pokladník. Do náčelnictva byli zvoleni: Kolísek Jan – náčelník, který se této funkce vzdal a zvolen byl Dokoupil Čeněk, Bartošek Alois – podnáčelník. Tímto vstoupil v činnost Sbor dobrovolných hasičů ve Velenově ve svoji činnost s přáním mnoho zdaru – schůze skončena.

 

 

 

ZAJÍMAVÉ UDÁLOSTI

V dřívější době, tak jako i jiné obce, byla i naše obec postižena často požáry. Jako největší považujeme požáry v r. 1835, kdy vyhořelo 7 domů a v r. 1904 vyhořelo 16 domů a od té doby je tato část obce nazývaná „Pohoř.“ Snaha pomáhat bližnímu při živelných pohromách a při požárech byla již v letech 1870 na návsi již tehdy stálo ruční hasičské nářadí a v případě požáru, kdo chtěl přišel a hasil. Organizované hasičstvo však nebylo. V r. 1906 byl naší obci budován vodovod-po obci byly zřízeny na tehdejší dobu moderní hydranty a obec zakoupila 160 m hadic a dvě proudnice. Léta ubíhala – 1. světová válka přinesla s sebou i utrpení a po skončení 1. světové války další starosti. Po delších jednáních konečně nadešel den 7. července 1922 a na veřejné schůzi všeho občanstva byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který měl 19 členů sboru a 28 členů přispívajících. Prvním starostou byl zvolen Svěrák Josef z č. 16, náčelníkem Dokoupil Čeněk z č. 21 a jednatelem Žáček Josef z č. 29. Hned po ustavující schůzi byly zajištěny sbírky, pořádány výlety a hrány divadla, aby se získaly peníze na zakoupení stříkačky. Prvního května 1926 byla slavnostně přivezena do Velenova nová ruční čtyřkolová, dvouproudová stříkačka za 21.000,- Kč, z toho polovinu zaplatil obecní úřad a polovinu splácel hasičský sbor. Tato stříkačka byla provizorně umístěna pod kolnou Jana Chlupa č. 13 – byla potřeba hasičská zbrojnice. V tomto roce bylo také založeno osmi členné družstvo žen a první náčelnice byla Dokoupilová Božena z č. 21. Na svůj náklad si pořídily stejnokroje. Tři roky se jednalo o stavbě požární zbrojnice a na podzim r. 1929 se započalo se stavbou. V r. 1930 se v obci buduje elektrifikace a tak stavba požární zbrojnice jde pomalu, ale za pomocí všech členů sboru a také tehdejších nezaměstnaných byla tato zbrojnice dostavěna a 23. července 1933 slavnostně otevřena. Léta ubíhají, mění se funkcionáři, přicházejí noví, mladší. Začíná r. 1938, hrozba 2. světové války, jsou to léta starostí a utrpení, které pocítila i naše obec. Tři naší občané byli popraveni. V r. 1943 došlo z neznámých příčin k velkému požáru u Konečného Antonína č.43 a Konečného Františka č. 44. Přesto, že se zde sjelo mnoho sborů, pro značnou vzdálenost vodních zdrojů a nedostatek vody byly hasební práce ztíženy a oba domy vyhořely až do základů. V r. 1945 za veliké bouřky byl bleskem způsoben požár v domě č. 34 u Špidlíka Josefa. V několika minutách byl domek v jednou plameni. Zde se osvědčila naše ruční stříkačka, která uchránila sousední stavení. V r. 1945 skončila 2. světová válka a znovu se začala obnovovat s chutí a elánem výstroj a výzbroj. V r. 1948 byla národním výborem zakoupena nová dvoukolová motorová stříkačka DS12, která sloužila až do r. 1979 a je doposud v naší zbrojnici. V r. 1954 přistoupilo do sboru 14 mladých členů, kteří se v dalších letech postarali o dobré umístění v soutěži požárních družstev a v r. 1955 se probojovali až do celostátní soutěže v Brně, kde se umístili na 11. místě z 22 družstev. V r. 1956 zvítězilo naše družstvo v okrskové soutěži požárních družstev na Benešově a postoupilo do okresního kola, které se konalo na Suchém. I zde se umístili na 1. místě. Další kolo soutěže již v tomto roce nebylo. Hasičská zbrojnice na návsi stárne, je malá, nestačí a proto se v r. 1970 stěhujeme do provizorní zbrojnice – do bývalé školy a hasičská zbrojnice se přestavuje na prodejnu. Dne 9. května 1975 se zahajuje stavba víceúčelové budovy národního výboru, kde má být také hasičská zbrojnice, aby vyhovovala dnešním potřebám. Dne 9. prosince 1978 je dána do užívání víceúčelová budova a 5. srpna 1979 slavnostně otevřena dnešní hasičská zbrojnice. Dnešní zbrojnice je ve středu obce, blízko vodní nádrže a je proto lepší zabezpečení obce při požáru. Rovněž zabudování sirény zabezpečuje rychlejší oznámení požáru. V tomto roce k nám byla převedena z Rájce-Jestřebí nová motorová stříkačka PS12. 20. května 1981 mezi 13.00 a 14.00 hod. vypukl požár spojených stodol u Prokopů č. 47 a Dokoupilů č. 21. Dost kritická doba – ranní směna nebyla ještě z práce doma a odpolední směna byla již odjetá do práce. Přesto se podařilo s pomocí těch co zrovna byli doma dostat vodu naší stříkačkou na požářiště, proveden 1. zásah a tak se zabránilo rozšíření požáru na obytné části budov. 11. června 1983 vypukl lesní požár nad Velenovem směrem k Benešovu. 12 našich členů pomáhalo s motykami a lopatami při likvidaci požáru. V r.1993 – osamostatnění obce – doposud jsme byli pod Boskovicemi. 7. června 1998 odpoledne vypukl lesní požár v selských lesích nad Velenovem, který se vlivem sucha a větru značně rozšířil. Na zásahu a likvidaci se podílelo 22 hasičských sborů, hlavně s cisternami i letadlo. Příčina požáru nebyla zjištěna – škoda byla vysoká. Na zásahu se podílelo mnoho našich členů. V r. 2001 bylo pro náš sbor zakoupeno auto za 50 000,- Kč. Hasičský sbor uhradil částku 30 000,- a obecní úřad 20 000,- + 11 500,- na dokončovací práce a další úpravy včetně nastříkání auta lakem. Je třeba zdůraznit velmi dobrou spolupráci obecního úřadu a naší organizace a této spolupráce si vážit. Dále nám zakoupili nové opasky, pracovní i vycházkové uniformy, přilby, savice, hadice a jiné. Od samého založení Sboru dobrovolných hasičů jsme v naší obci nejsilnější organizací a pomáháme všude, když se v obci něco buduje. Rovněž v poslední době pomáhají na úpravách kolem kulturního domů, na hřišti a po celé obci naši hasiči, hlavně mladí. Tak jak léta ubíhají, starší členové odchází, ale stále je naše členská základna doplňována novými, zejména mladými členy.